eu4journalists

Zemědělství – rybolov - potraviny

1. Společná zemědělská politika (CAP)

Okruhy problémů

• budoucnost zemědělství v rozšířené EU
• energetické plodiny jako důležité odvětví
• geneticky upravené organismy (GMO) a bezpečnost potravin
• boj s podvodnými nároky na produkční dotace
• nadcházející přehodnocení společné zemědělské politiky

Počátky zemědělské politiky EU sahají do roku 1957, v němž tvůrci Římské smlouvy, majíce v paměti čerstvé vzpomínky na poválečný nedostatek potravin, v této smlouvě stanovili základní obecné cíle společné zemědělské politiky. Šest zakládajících členů Evropského hospodářského společenství schválilo zásady a mechanismy CAP, která v roce 1962 vstoupila v platnost.

CAP byla navržena tak, aby zajistila Evropě soběstačnost ve výrobě potravin. Základní zásady CAP zůstaly po desetiletí stejné: garantované ceny zemědělských produktů, často nad hladinou světových cen, a dotace založené na množství zemědělské produkce bez většího zájmu o její přebytky.

CAP je nejvíce integrovanou a ucelenou politikou EU. V 70. letech téměř 70% rozpočtu EU šlo do zemědělství. Po řadě reforem výdaje na zemědělství v rozpočtu poklesly na 35% ve finančním období 2007-2013. Ve stejném období se zvýšily prostředky určené pro rozvoj venkova a pro rozšíření dalších aktivit EU o 9,7%.

První vlna reforem CAP po roce 1992 snížila nadprodukci, zlikvidovala hory másla a vyprázdnila mléčná jezera. Do roku 2002 se však objevila řada faktorů, které učinily celkové přehodnocení zemědělské politiky nezbytností. Patřilo k nim několik krizí spojených s potravinami, plánované rozšíření EU směrem na Východ, námitky Světové obchodní organizace WTO proti CAP, a také strategie trvale udržitelného rozvoje přijatá na summitu EU v Göteborgu v roce 2001. V roce 2003 Franz Fischler, komisař pro zemědělství, rybolov a rozvoj venkova, předložil balíček reforem CAP, který označil za nejradikálnější vylepšení evropské zemědělské politiky v historii. Balíček obsahoval tyto hlavní návrhy:

• “decoupling” dotací a produkce, což znamená, že dotace se budou vyplácet nezávisle na objemu výroby
• vyšší standardy životního prostředí, bezpečnosti potravin a životních podmínek zvířat jako podmínka pro získání dotací
• více prostředků na rozvoj venkova v protikladu k přímým a tržním dotacím
• snižování intervenčních cen u některých produktů

Po vášnivé debatě se ministři zemědělství rozhodli pro uskutečnění reformy CAP. Přestože propojení mezi zemědělskými dotacemi a množstvím zemědělské produkce, jak zněl původní návrh, se celkově nezrušilo, došlo k významnému posunu v tom, že velká část příjmu zemědělců nyní bude přicházet z přímé pomoci, odstupňované podle velikosti farem, a nikoli podle množství produkce.

Tato reforma rovněž připravila Evropu na další kolo rozhovorů o liberalizaci mezinárodního obchodu WTO v Doha, při němž Evropa navrhla, že do roku 2013 zruší veškeré exportní dotace. Rozhovory byly přerušeny v roce 2006. Bez ohledu na výsledek těchto obchodních rozhovorů, Evropská unie zůstává největším světovým dovozcem potravin, především z rozvojových zemí.

Z reformy CAP roku 2003 vypadla celá řada citlivých komodit, jako je cukr, víno, banány a další ovoce a zelenina. Mezitím však došlo v roce 2005 k dohodě o základní reformě cukerného sektoru. V roce 2006 a začátkem roku 2007 Komise rovněž navrhla reformy týkající se vína, banánů a ovocnářského a zelinářského sektoru.

V Barrosově komisi převzala správu přejmenovaného GŘ zemědělství a rozvoj venkova Marian Fischer Boel. Pokračuje v úsilí o zvýšení kvality a bezpečnosti potravin, o účinné prosazování Politiky rozvoje venkova na léta 2007-2013, o plány na využití energetických plodin a zjednodušení CAP a odstranění její byrokracie.

Rozšíření Evropské unie z 15 na 27 členů přineslo nové výzvy společné zemědělské politice – počet zemědělců v EU se zvýšil o 70%.

Zemědělské organizace přivítaly rozhodnutí EU, které stanovilo nejméně desetiprocentní cíl využití biopaliv v dopravě do roku 2020. Evropská unie tak vytvořila pro zemědělství možnost sehrát významnější roli v boji proti klimatickým změnám, které předpovídá organizace COPA.

Vůdcové Evropské unie se dohodli, že v roce 2008 společnou zemědělskou politiku znovu přezkoumají. V roce 2009 dojde k celkovému přehodnocení rozpočtu EU, což bude mít pravděpodobně některé důsledky na budoucnost CAP po roce 2013.