eu4journalists

Vnitřní trh

1. Vize jednotného trhu 21. století

Začátkem roku 2007 Evropská komise představila vizi budoucího vnitřního trhu EU. Předseda Komise José Manuel Barroso řekl:

“Jednotný trh je stěžejním bodem evropského snažení. Pro občany to znamená právo žít a pracovat v jiné zemi Evropské unie a právo mít přístup k širokému výběru kvalitních výrobků a služeb za nízké ceny. Pro podnikání to znamená působit na domácím trhu 500 milionů lidí, založeném na vládě zákona, se vzájemným respektem a důvěrou. Jednotný trh je dnes důležitější než kdy jindy. Nyní ho chci vidět posílený a přizpůsobený globalizovanému světu 21. století.“

Založení „společného trhu“ se klade do roku 1957, ve kterém Římská smlouva vytvořila Evropské hospodářské společenství EHS (European Economic Community EEC). Od té chvíle se trh stal jednou z klíčových oblastí evropské politiky, která učinila významný krok vpřed, když v roce 1985 Komise dala podnět k vytvoření jednotného trhu. Jádrem této politiky byly „čtyři svobody“: volný pohyb lidí, zboží, služeb a kapitálu.

Podle výpočtů Komise v letech 1993-2003 vytvořil jednotný trh nejméně 2,5 milionů nových pracovních míst a přinesl dodatečné bohatství v hodnotě téměř 900 miliard euro.

Padesát let od jeho založení Komise posunula význam jednotného trhu od odstraňování přeshraničních obchodních bariér směrem k zárukám, že trhy budou fungovat lépe ve prospěch občanů, spotřebitelů a podnikatelů. To se má dít „se záměrem prosazovat konkurenceschopné podnikatelského prostředí, které respektuje zákazníkovu volbu a je společensky a environmentálně odpovědné.“ Komise rovněž chce zlepšit odhady společenských důsledků pokračující integrace a otevírání různých odvětví konkurenci.

Mnozí evropští občané vyslovili obavy ohledně citelných rušivých dopadů globalizace.

Podle názoru Komise, je z hlediska sociální spravedlnosti nezbytné předvídat a sledovat změny, které při otevírání trhů bezprostředně působí na lidi a na odvětví hospodářského života. Odpovědí na tyto obavy, zvláště ve Francii, bylo v roce 2005 založení tzv. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Globalisation Adjustment Fund EGF) na pomoc pracovníkům, kteří se stali nadbytečnými v důsledku obchodní liberalizace. Fond bude ročně vyplácet 500 milionů euro finanční podpory, aby pomohl těmto lidem při hledání nového zaměstnání.

Evropská konference odborových svazů (ETUC) a organizace zaměstnavatelů zemí EU Businesseurope uvítaly novou vizi jednotného trhu 21. století, kterou Evropská komise předložila.

Nicméně pro dokončení vnitřního trhu je třeba ještě mnoho věcí udělat. Prohloubení tržní integrace bude v některých citlivých oblastech, obzvláště ve zdravotnictví, finančních službách a síťových průmyslových oborech jako je energetika, ještě nějakou dobu trvat.