eu4journalists

Vnější vztahy – Obchod - Rozvoj

4. Rozvoj a humanitární pomoc

Evropská unie se stala známým největším poskytovatele pomoci mnoha rozvojovým zemím, zvláště zemím Africké, Karibské a Tichomořské oblasti (AKT skupina), z nichž mnohé jsou bývalými koloniemi členských států. Evropský rozvojový fond je v podstatě seskupením rozvojových fondů členských států pro země AKT, a je spravován odděleně od hlavního rozpočtu EU. Evropská unie rovněž poskytuje humanitární pomoc reagující na krizové situace ve světě. Každý rok Evropská komise vydá na pomoc více než 7 miliard euro.

Evropský unie prosazuje úctu k lidským právům všude na světě. Součástí této snahy EU je spojování všech obchodních projektů a dohod o hospodářské spolupráci a o rozvojové podpoře s doložkou lidských práv. Jestliže partnerská země základní lidská práva porušuje, Evropská unie využívá svůj hospodářský vliv k tomu, aby všechny dohody o pomoci s touto zemí se pozastavily do doby, dokud tato země nebude plnit standardy lidských práv EU. Prostřednictvím asistenčních programů s rozvojovými zeměmi, zvláště se skupinou AKT, se EU snaží posilovat demokratické procesy, přispívat ke snahám o přestavbu společnosti a pomáhat zemím při koncipování jejich makroekonomických politik.

Evropská unie organizuje také programy pro nečlenské země ve své bezprostřední blízkosti – z Východní Evropy, Balkánu, Kavkazu, Středomoří a Středního Východu, kterým zajišťuje expertní podporu pro rozvoj a upevňování demokracie a tržní ekonomiky. Například program TACIS (Technical Assistance to the Commonwealth of Independent States) vznikl na podporu Ruska a bývalých sovětských republik při jejich přechodu k demokracii a k tržnímu hospodářství po kolapsu komunismu. Obzvláště důležité jsou pro Evropskou unii země bývalé Jugoslávie a západního Balkánu. Slovinsko vstoupilo do EU v roce 2004, Chorvatsko jedná o svém členství, a další země, Albánie, Bosna-Hercegovina a Černá Hora, uzavřely s Unií asociační dohody jako první krok na cestě k plném členství v EU.

Oblasti Středozemního moře a Středního Východu mají pro EU strategický význam. V roce 1995 začal tzv. Barcelonský proces pro vytváření systému vztahů se zeměmi těchto regionů. Většina z nich má dnes asociační dohody s Unií. Konečným cílem EU je vytvořit do roku 2010 Evropsko-středozemní oblast volného obchodu. Kromě toho je EU společně s USA, Ruskem a OSN zainteresována do hledání trvalého politického urovnání izraelsko-palestinského konfliktu.

Prostřednictvím dvoustranných dohod o spolupráci EU usiluje o rozvoj vztahů s nečlenskými zeměmi také v řadě jiných oblastí, než je obchod a poskytování pomoci, například ve vědeckém výzkumu, ochraně životního prostředí nebo v boji proti nedovoleným drogám. Vedle dvoustranných vztahů se Evropská unie aktivně podílí na práci mezinárodních organizací, jako je Organizace spojených národů, NATO a Rada Evropy, a spolupracuje s regionálními seskupeními na celém světě.