eu4journalists

Vnější vztahy – Obchod - Rozvoj

1. Zahraniční politika EU – definování a její prvky

S územím, které se rozprostírá od Atlantiku k Černému moři, a s přibližně 490 miliony obyvateli, se Evropská unie stala mezinárodním aktérem s ohromným ekonomickým a politickým vlivem. Síla zahraniční politiky EU se zvyšovala s každým rozšířením EU. Současných dvacet sedm členských zemí opravňuje Unii k tomu, aby byla aktivní v různých světových regionech.

Maastrichtská smlouva (nebo také “Smlouva o Evropské unii”) přeměnila ekonomicky založené Evropské hospodářské společenství na politickou entitu, která je schopna uspokojit rostoucí aspirace Evropy na mezinárodní aréně. Pro usnadnění této diverzifikace Smlouva vytvořila pro Evropskou unii třípilířovou vnitřní strukturu.

Struktura Evropské unie:

• První pilíř Evropská společenství (Evropská komise )
• Druhý pilíř Společná zahraniční a bezpečnostní politika (Rada Evropské unie )
• Třetí pilíř Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (Rada Evropské unie )

Pokud jde o zahraniční politiku EU, Evropská unie jako taková není právní entitou. Pouze první pilíř EU v sobě obsahuje právní kompetence a Evropská komise nese výhradní odpovědnost za reprezentaci Evropské unie směrem k vnějšímu světu. Ve druhém a třetím pilíři stale více převládají mezivládní dohody, a přijímání a realizace rozhodnutí jsou v konečné fázi věcí každého členského státu Nicméně akce podniknuté komisí, členskými státy a institucemi ve druhém a třetím pilíři všechny do jisté míry definují zahraniční politiku a prosazují zájmy EU na mezinárodní politické scéně.

Termín “vnější vztahy” v kontextu EU pokrývá všechny aspekty zahraničních záležitostí EU s výjimkou obchodu a rozvoje.

Následující text vysvětluje komplexní strukturu a obsah politiky vnějších vztahů Evropské unie, jejíž podobu utváří Komise, Evropský parlament, Rada a členské státy.