Podnikání a průmysl
1. Politika podnikání a průmyslu
Politika Evropské unie v oblasti podnikání a průmyslu chce vytvořit příznivé prostředí pro evropské podniky, pro ekonomický růst, pracovní příležitosti a prosperitu. Pokouší se, aby prostředí pro podnikání byly příznivé tak, že toto podnikání bude moci soutěžit a obchodovat za rovných a spravedlivých podmínek v Evropě i v globálním měřítku. Tato politika se rovněž snaží o to, aby učinila z Evropy přitažlivé místo pro práci a investice, a aby podporovala především vědomostně orientované a inovativní průmyslové obory.
Tato politika zohledňuje specifické potřeby průmyslových odvětví, jako jsou potravinářství, informační technologie nebo výroba automobilů, přičemž zajišťuje, aby se mohla dobře vyvíjet i strategicky důležitá průmyslová odvětví, jako jsou obrana, letecký a kosmický průmysl, biotechnologie, chemický průmysl a strojírenství.
Evropská komise zdůrazňuje potřebu integrovat politiky rozmanitých oborů, jako obchod, výzkum, vnitřní trh, vzdělávání, informační společnost, regionální rozvoj, daně a životní prostředí, a to takovým způsobem, aby podněcovaly využívání znalostí a inovací v evropském průmyslu jako celku. V zájmu hospodářského růstu je třeba odstraňovat překážky bránící hospodářské soutěži a omezit regulaci na minimum. Od podniků se žádá, aby přijaly závazky ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji, technickému vývoji, k racionálnímu využívání průmyslových zdrojů, ke snižování chudoby a k respektu k lidským právům.
Lisabonský summit v březnu 2000 představoval významný bod obratu. Vyhlásil záměr učinit Evropskou unii “nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou světa založenou na znalostech a schopnou trvale udržitelného hospodářského růstu s větším počtem lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržností” do roku 2010.
K této strategii prosazující trvale udržitelný hospodářský růst v Evropě přidalo zasedání Evropské rady ve švédském Göteborgu rozměr ochrany životní prostředí.
V prosinci roku 2006 strategie hospodářského růstu a pracovních příležitostí Lisabonského procesu vstoupila do nové fáze. Předseda Komise José Manuel Barroso řekl: “Evropa si začíná osvojovat změny, které mohou učinit současný hospodářský vzestup trvalým. Aby byla schopna obstát v procesu globalizace, každý členský stát musí zachytit toto tempo a plně využívat svůj potenciál.”
Podle názoru Komise úsilí prosadit strukturální změny do ekonomik členských zemí začíná přinášet ovoce. Výzkum, technologický rozvoj a inovace začínají nabírat tempo, omezování byrokracie zlepšuje regulaci, a podnikatelské prostředí, zvláště pro malé a středně velké podniky (SME) se vylepšuje.
Při měření inovační výkonnosti začala EU v posledních pěti letech zmenšovat propast, která ji dělila od USA (viz Evropský inovační zpravodaj 2006) . Finsko, Švédsko, Dánsko a Německo jsou zmiňovány jako vůdčí inovátoři nejen mezi členy EU, ale také v globálním měřítku, neboť jejich výkonnost a investice v oblasti jsou mnohem vyšší než celkový průměr.
Cílem EU je dosáhnout toho, aby investice na výzkum a rozvoj dosahovaly v průměru 3% HDP do roku 2010 jako součást Lisabonské strategie růstu a konkurenceschopnosti.
GŘ Podnikání a průmysl za své hlavní cíle pokládá:
- podporovat Lisabonský proces
- snižovat bariéry vstupu podnikatelům v Evropě a povzbuzovat další potenciální podnikatele
- pomáhat rozvoji inovací, jak v technické sféře rozvíjející výsledky výzkumu, tak v procesu podnikání
- pokračovat ve zkvalitňování účinnosti vnitřního trhu, zvláště v nových členských státech
- zlepšovat globální konkurenceschopnost evropského průmyslu v rámci systému trvale udržitelného rozvoje.
Evropská unie hájí politiku, při níž regulace výroby a výrobků se ukládá podnikům jen v nezbytně nutných případech. Předběžné schvalování nějakého výrobku před tím, než se dostane na trh, se vyžaduje pouze ve speciálních případech, například u produktů farmaceutického průmyslu.
Přísná pravidla platí také na chemikálie. V prosince 2006 se dosáhlo dlouho očekávaného kompromisu přijetím programu REACH o registraci, vyhodnocování, schvalování a omezování chemikálií, který vstupuje v platnost v červnu 2007. Balíček opatření REACH vyžaduje od výrobců a dovozců chemikálií, aby poskytli zdravotní a bezpečnostní data pro přibližně 30 000 chemických látek, které se dnes používají ve výrobcích denního užívání. Jde o široký rozsah produktů, sahající od plastických hmot používaných v hračkách, mobilních telefonech a potřebách pro domácnost, až po chemikálie obsažené v čistících prostředcích, barvivech a textilu.
Všechny tyto látky se musejí zaregistrovat v průběhu jedenácti let u nové Evropské chemické agentury European Chemicals Agency (ECHA) v Helsinkách. Tato agentura bude koordinovat důkladné hodnocení podezřelých chemikálií a povede veřejnou databázi, v níž spotřebitelé i profesionálové budou moci najít potřebné informace. Tato evidence začne u nejvíce toxických a široce používaných chemikálií. Jestliže bude možné použít s přiměřenými náklady nějakou bezpečnější látku, pak více toxická látka se touto látkou musí nahradit. Odpovědnost za to, že jejich výrobky jsou bezpečné, mají výrobci. Od REACH se očekává, že zvýší ochranu zdraví a životního prostředí občanů EU, a že zároveň zlepší inovativnost a konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu.