Životní prostředí
4. REACH - recyklace a předcházení vzniku odpadů – čisté ovzduší
REACH
Dlouho očekávaný kompromis ve věci REACH - nařízení a směrnice o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemikálií - byl dosažen v prosinci 2006, aby vstoupil v platnost v červnu roku 2007.
Balíček opatření REACH vyžaduje od výrobců a dovozců chemikálií, aby poskytli zdravotní a bezpečnostní data pro přibližně 30 tisíc chemických látek, které se dnes používají ve výrobcích denního užívání. Jde o široký rozsah produktů, sahající od plastických hmot používaných v hračkách, mobilních telefonech a potřebách pro domácnost, až po chemikálie obsažené v čistících prostředcích, barvivech a textilu.
Všechny tyto látky se musí zaregistrovat v průběhu 11 let u nové European Chemicals Agency (ECHA) (Evropské chemické agentury) v Helsinkách. Tato agentura bude koordinovat důkladné hodnocení podezřelých chemikálií a povede veřejnou databázi, v níž spotřebitelé i profesionálové budou moci najít potřebné informace. Tato evidence začne u nejvíce toxických a široce používaných chemikálií. Jestliže bude možné použít s přiměřenými náklady nějakou bezpečnější látku, pak více toxická látka se touto látkou musí nahradit. Odpovědnost za to, že jejich výrobky jsou bezpečné, mají výrobci.
Od REACH se očekává, že zvýší ochranu zdraví a životního prostředí občanů EU, a že zároveň zlepší inovativnost a konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu.
Recyklace a předcházení vzniku odpadů
V Evropské unii vzniká každým rokem kolem 1,3 miliardy tun odpadů. Přibližně 40 milionů tun z toho tvoří nebezpečné látky. Každý občan EU produkuje v průměru 500 kilogramů odpadu ročně, avšak méně než třetina komunálního odpadu se recykluje a téměř polovina putuje na zavážených skládek odpadků.
Přes stále rostoucí hromady odpadu, evropská řešení tohoto problému byla po dlouhou dobu roztříštěna. Od sedmdesátých let se přijalo tucet neúčinných směrnic. Nicméně v prosinci roku 2005 Evropská komise představila svoji Thematic Strategy on Waste Prevention and Recycling (Tematickou strategii o předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci), jako nový přístup k nakládání s odpady, který bere v úvahu celý životní cyklus každého výrobku. Cílem je omezit generování odpadu a prosazovat jeho recyklaci a opětné využití vytvořením trhu pro recyklované materiály.
Jako první krok této nové strategie navrhla Komise revizi Směrnice o systému nakládání s odpadem (Waste Framework Directive) z roku 1975 tak, aby odpadová politika obsahovala odpovědnost za životní cyklus produktů, národní programy předcházení vzniku odpadů, vylepšení trhu pro recyklované materiály, propagování ekonomických nástrojů jako je zdanění skládek odpadů a celkovou modernizaci legislativy o odpadech.
V roce 2006, v průběhu diskuse o revizi směrnice o odpadech, Evropská rada pro životní prostředí kladla důraz na význam minimalizace vytváření odpadů, a na to, aby se předcházení vzniku odpadů zohlednilo v takových oborech, jako je produktová politika a ekologické projektování elektrických spotřebičů.
V únoru 2007 Evropský parlament požadoval stanovení závazných cílů při omezování odpadu a zavedení pětistupňové hierarchie odpadů, která dává přednost předcházení vzniku, opětovnému využití a recyklování odpadu před jeho ukládáním na skládky. Parlament chce do roku 2012 stabilizovat produkci odpadu na úrovni roku 2008 a žádá, aby od roku 2020 vytváření odpadu začalo klesat. Do roku 2020 by se mělo padesát procent pevného komunálního odpadu recyklovat.
Diskuse o odpadové politice EU pokračuje.Obzvláště ožehavým problémem je diskuse, zda spalování odpadu by se nemělo překvalifikovat z kategorie„likvidace odpadu“ na „využití odpadu“ pro výrobu energie.
Čisté ovzduší
Podle odhadu Evropské komise znečištění vzduchu ultrajemnými částicemi prachu a ozonem bylo v roce 2000 příčinou úmrtí 370 000 lidí v EU. V roce 2005 Komise předložila svou Thematic Strategy on Air Pollution (Tematickou strategii o znečištění ovzduší) – od níž se očekává, že sníží počet úmrtí způsobených znečištěním ovzduší na 230 000 osob do roku 2020.
Tato strategie se zaměřuje na snížení emisí pěti hlavních polutantů a přízemního ozonu do roku 2020:
- Tuhé znečišťující látky – jemné částečky prachu, přímo rozviřované např. auty nebo tvořené chemickými reakcemi, jsou největším nebezpečím znečištění ovzduší pro lidské zdraví
- Amoniak – uvedený do oběhu hlavně ze zvířecích odpadů a hnojiv
- Oxidy dusíku – tvoří kyselé deště, zamořování jezer řasami a přízemní ozon
- Oxidy síry – vznikající spalováním uhlí a topného oleje
- Těkavé organické látky – unikající z barev, rozpouštědel, dopravních paliv, jsou hlavní složkou přízemního ozonu
- Přízemní ozon – je tvořen oxidem dusíku a těkavými organickými látkami, může mít pro člověka smrtící účinky a je příčinou vážného znečištění lesů a polí.
Komise chce stanovit standardy znečištění ovzduší, které by přijaly také další státy světa, a jež by v konečných důsledcích poskytly obchodu EU konkurenční výhodu aplikacemi čistších technologií.
Náklady této strategie se odhadují na 7,1 miliardy euro ročně až do roku 2020. Nicméně Generální ředitelství Životního prostředí odhaduje, že zdravotní užitek, vyjádřený menším počtem předčasných úmrtí, nižší nemocností a zlepšenou produktivitou práce, jakož i menším počtem hospitalizací, by mohl mít hodnotu nejméně 42 miliard euro ročně.
V roce 2007 se v Evropské unii diskutovalo o související nové Direktivě o kvalitě ovzduší (Ambient Air Quality Directive).
Quick-jump to other chapters in this dossier :
Chapters
- 1. Utváření politiky životního prostředí
- 2. Akční programy životního prostředí
- 3. Změna klimatu
- 4. REACH - recyklace a předcházení vzniku odpadů – čisté ovzduší
- 5. Key policy makers and contacts