eu4journalists

Věda & Výzkum

1.Zůstávat konkurenceschopným

Věda, výzkum a technický rozvoj, to vše pomáhá vzniku pracovních míst, prosperitě a kvalitě života. Cílem výzkumné politiky Evropské unie je „organizovat spolupráci na různých úrovních, koordinovat národní a evropské politiky, povzbuzovat propojování výzkumných týmů a zvyšovat mobilitu jednotlivců a myšlenek v zájmu posílení evropské konkurenceschopnosti.“

Evropský výzkum začal již v roce 1956 uzavřením Smlouvy o Euratomu a soustředěním se na jadernou fyziku. Rozšiřování celoevropského výzkumu však bylo pomalé a teprve začátkem osmdesátých let došlo k dohodě o prvním rámcovém programu pro výzkum a technický vývoj na léta 1984-1994 s názvem Esprit. Od roku 1984 evropské výzkumné úsilí a spolupráci probíhaly pod vedením šesti rámcových programů. Ten poslední, Sedmý rámcový program pro výzkum probíhá od roku 2007 do roku 2013 a je výslovně naplánován tak, aby vytvářel růst a pracovní místa.

Dnes si Evropská unie udržuje vedoucí postavení v mnoha technologiích, čelí však rostoucím výzvám nejen od svých tradičních konkurentů USA a Japonska, ale také od nově se objevujících silných ekonomik jakými jsou Čína, Indie a Brazílie.

Přestože výzkum v evropské politické agendě stojí na předním místě, trvalo delší dobu, než se to projevilo ve zvýšeném financování vědy a výzkumu. Podle zprávy Eurostat, výdaje na vědu a rozvoj v posledních letech tvořily 1,9% HDP v Evropě proti 2,7% v USA a 3,2% v Japonsku. Výdaje Číny na vědu v roce 2005 dosáhly 1,3% HDP. V rámci EU jsou rozdíly mezi členskými státy stále velké, vedle Švédska a Finska investujícími do výzkumu přes 3,5% HDP stojí Kypr a Rumunsko, jejichž výdaje tvoří jen 0,4%.

Při měření inovační výkonnosti EU však začala v posledních pěti letech zmenšovat propast, která ji dělila od USA (viz Evropský inovační zpravodaj - European Innovation Scoreboard 2006). Finsko, Švédsko, Dánsko a Německo jsou zmiňovány jako vůdčí inovátoři nejen mezi členy EU, ale také v globálním měřítku, neboť jejich výkonnost a investice v oblasti jsou mnohem vyšší než celkový průměr.

Cílem EU je dosáhnout toho, aby investice na výzkum a rozvoj dosahovaly v průměru 3% HDP do roku 2010 jako součást Lisabonské strategie růstu a konkurenceschopnosti.

„Příštích sedm let uvidí nejen větší a odvážnější rámcový program pro výzkum. Tato léta budou také svědkem vzrůstající závislosti na výzkumu spolu s tím, jak Evropa bude směřovat k vědomostní společnosti,“ řekl komisař Janez Potočnik při oficiálním zahájení evropského Sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj v lednu 2007. Bez dynamického vědeckého pokroku si lze jen těžko představit evropský hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst, nebo nové a inovační výrobky a zboží, jež učiní Evropské obchodování konkurenceschopným v otevřené globalizované ekonomice, jak to předpokládá Lisabonská strategie.

Evropská unie v poslední době vystupňovala své úsilí o podporu inovací v Evropě. Začátkem roku 2007 zahájila činnost nejnovější vědecká agentura EU Evropská výzkumná rada European Research Council, aby financovala špičkový výzkum nových technologií, které udrží Evropu schopnou soutěžit se světem. Výzkumná rada bude pracovat do roku 2013 s rozpočtem 7,5 miliardy euro. V čele Rady je 22členný panel složený z renomovaných vědců, kteří budou rozdělovat prostředky výzkumníkům a vědcům žijícím v Evropě na projekty základního výzkumu všech vědních oborů, včetně společenských a humanitních věd. ERC chce podpořit obzvláště kreativitu, odvahu riskovat a mladé vědecké talenty.

Další nová iniciativa, Evropský technologický ústav, by měl začít pracovat v roce 2008.

Evropská vědecká a výzkumná politika má dva hlavní aspekty: 1) Do roku 2010 by měl Evropský výzkumný prostor EVP (European Research Area ERA) vytvořit kompaktnější vědecké a výzkumné prostředí, jednotný trh znalostí a vědomostí; 2) Evropské výzkumné rámcové programy jsou pak těmi finančními nástroji, které vznik EVP umožní.

Další informace o výzkumném sektoru v EU lze nalézt na webové stránce Evropské komise Research nebo na Společném výzkumném středisku Joint Research Centre, zřízeném pro poskytování nezávislé vědecké a technické podpory koncepcím, rozvoji, uskutečňování a monitorování evropských výzkumných politik, ve společném zájmu členských států EU.

Nejnovější informace o některých konkrétních iniciativách a činnostech ve výzkumném sektoru jsou dostupné prostřednictví informační služby Cordis.